Hlavní strana Aktuality Máme zakázky za pět miliard korun

Máme zakázky za pět miliard korun

Datum: 6. 3. 2015

Zdroj: Právo

Šéf ŠKODY JS Miroslav Fiala řekl Právu

Jaké dopady mělo na Škodu JS rozhodnutí o zrušení tendru na dostavbu jaderných bloků v Temelíně?

Naše firma musela pro tuto potenciální zakázku i pro zpracování nabídky využít nejlepší lidi, které zaměstnáváme. Negativním důsledkem tak bylo, že se pět let téměř stovka špičkových mozků věnovala této nabídce a nemohli se věnovat ničemu jinému. Tyto hrátky s tendrem stály naši firmu v přímých nákladech kolem 250 miliónů korun, náklady celého konsorcia MIR.1200, jehož jsme byli členem, byly samozřejmě ještě mnohem vyšší. Museli jsme rovněž blokovat výrobní kapacitu pro případ, že bychom tendr vyhráli. Zákon bohužel neumožňuje, aby účastníci tendru, který byl zrušen, dostali nějakou kompenzaci nákladů. Navíc do nabídek bylo vloženo obrovské množství cenných informací od jednotlivých uchazečů.

Jaké dopady může toto rozhodnutí mít na důvěru v Českou republiku?

Rozhodnutí o zrušení tendru rozhodně nevzbuzuje důvěru v podnikatelské prostředí v České republice, kdy tendr trval pět let a potom byl zrušen z příčin dodavatelské sféře nejasných. Pokud společnost s vysokým státním podílem vypsala tendr, není možné si s ním takto politicky zahrávat. Bohužel musím rovněž říci, že vypisovat zakázky takového rozměru podle stávajícího zákona o veřejných zakázkách je s menší nadsázkou sebevražda. Podle tohoto zákona se musí chovat starosta v malé vísce, když staví přístřešek na autobusové zastávce za několik tisíc, a zrovna tak zadavatel, který vypisuje zakázku v rozměru stovek miliard korun. Například nedaleko Chotíkova u Plzně se začala budovat velká spalovna odpadů pro Plzeň. Po dlouhotrvajícím přípravném řízení, kdy Plzeňská teplárenská jako investor získala všechna potřebná povolení, zahájili stavbu. Po investování 1,5 miliardy si aktivisté našli právníky, podali žalobu k soudu, který stavbu zastavil. Plzeň ale spalovnu potřebuje a přístup úřadů státu je tragický. Vybavuje se mi anglický výraz NIMBY (never in my back yard), který vyjadřuje situaci, kdy všichni souhlasí s veřejně prospěšnými projekty, ale nikdo je nechce mít na svém dvorečku. Zákon o veřejných zakázkách dal těmto oponentům mimořádnou sílu. Dodavatelé, inženýři, projektanti, ale zejména občané, tedy ti, kteří mají zájem na tom, aby se dílo dokončilo, jsou ničeni jedinci organizovanými v podobných skupinách, kterým pomáhají špatné zákony.

Jste připraveni se zúčastnit nového tendru, pokud bude vypsán?

Naše firma pracuje na poli jaderné energetiky téměř 60 let. Veškeré zakázky, které se kolem jádra budou točit, nás určitě budou zajímat. Těžko mohu říci, v jaké podobě bychom se zúčastnili, ale pokud se něco takového v České republice odehraje, tak nejen naše firma, ale celý český energetický průmysl určitě zájem mít bude.

Jak hodnotíte přístup státu v otázce podpory českých průmyslových podniků?

O podporu českého průmyslu by měl mít zájem i stát. Jsme průmyslová země, a to by si měla vláda uvědomit. Vyjádření, že nemůžeme preferovat český průmysl, mi připadají jako špatné chování hospodáře. Budu-li například sedlák a budu mít doma pluh a traktor a budu potřebovat zorat pole, tak bych podle tohoto přístupu měl nechat svoje stroje reznout ve stodole a objednávat si někoho, kdo mi práci svým traktorem a pluhem provede, a ještě mu za to dobře zaplatím.

Jaký byl hospodářský výsledek Škody JS za loňský rok a jaký máte výhled pro rok letošní?

Výsledky za rok 2014 budou známy v průběhu dubna. Mohu říci, že tržby dosáhnou úrovně 3 miliard korun a provozní zisk bude v řádu 100 miliónů korun. Ve srovnání s rokem 2013 bude výsledek o něco nižší, a to z několika důvodů. Jednak to jsou dopady zrušení tendru v Temelíně, za druhé jaderná energetika má značnou setrvačnost, a tak ještě loni reagovala na katastrofu v japonské Fukušimě, takže objem zakázek byl celosvětově nižší. Nicméně posledních 10 let jsme vždy byli v zisku a výsledky roku 2014 na tuto řadu navazují.

Jak vnímáte podporu exportu českých firem ze strany státu?

V poslední době mám pocit, že by pro státní instituce nebyl problém podpořit zakázky realizované na správné straně světa, tedy na Západě. Pro export do těchto zemí ale speciální státní podporu nepotřebujete. Ta je naopak potřeba pro export do zemí na druhé straně. Naše firma má významné zakázky a velké perspektivy na Ukrajině, kde je naším důležitým zákazníkem státní energetická společnost Energoatom. V letošním roce jsme s touto firmou předpokládali uzavření několika kontraktů v hodnotě 1 miliardy korun. Až do počátků politické nestability podporovaly náš vývoz na Ukrajinu Česká exportní banka i EGAP formou úvěru pro odběratele, který zapůjčené finanční prostředky postupně přes svou banku vracel. Za posledních pět let Energoatom České exportní bance peníze vždy splatil. Je to firma, která vyrábí a prodává elektřinu, což znamená, že peníze má a bude mít. V současnosti byla však Ukrajina vyhodnocena jako riziková země a exportní podpora byla zastavena. Bez podpory ale zakázky nepodepíšeme, protože Energoatom nemá v danou chvíli tolik peněz, aby nám mohl miliardu korun najednou zaplatit. Na Ukrajinu bychom se neměli dívat jako na celek, ale soustředit se na ty subjekty, které jsou pro nás podnikatelsky zajímavé a mohou přinést práci našim firmám. Například u nás na zakázkách pro Ukrajinu pracuje přes 250 lidí. Hovoří se o tom, jak musíme Ukrajinu podporovat. Přitom v našem případě se jedná o podporu jaderné energetiky Ukrajiny, kde je v provozu 15 tisícimegawattových bloků, tedy 7,5 Temelína, které je potřeba udržovat. My jsme jediná firma, která je nyní schopna takové dodávky zařízení a služeb zajistit. Slyšel jsem, že budeme na Ukrajinu posílat neprůstřelné vesty, ale ti lidé tam v těch neprůstřelných vestách bez elektřiny v zimě zmrznou.

Můžete zveřejnit nové zakázky, které se vaší společnosti podařilo uzavřít?

Získali jsme velmi významný projekt v hodnotě jedné miliardy korun v Maďarsku. Celkem tak spolu s dalšími kontrakty máme na následující roky nasmlouvány zakázky za 5 miliard korun. V letech 2015 až 2019 provedeme modernizaci řídicích a bezpečnostních systémů jaderné elektrárny Paks. Letos to bude projektová příprava, potom přijde fáze realizace. Ta bude probíhat podobně jako náš velký projekt pro ČEZ v elektrárně Dukovany. Tam na všech čtyřech blocích provádíme na klíč rekonstrukci řídicích systémů. V Dukovanech i v Paksi je naším významným partnerem například další česká firma ZAT. Projekt dokončíme v příštím roce, tedy po 16 letech od jeho zahájení. Doba trvání je tak dlouhá, protože rekonstrukce probíhá za provozu elektrárny, bez nutnosti dodatečných odstávek. Pouze pokaždé, když se mění jaderné palivo, dochází k odstranění části starého systému a nahrazení systémem novým. V Paksi se nejedná o celkovou výměnu systému, ale některých jeho částí. Zjednodušeně půjde o náhradu starých řídicích systémů za nové digitální. Objem prací pro maďarskou stranu bude nižší než kompletní výměna, tak jak ji provádíme pro ČEZ. ČEZ ale investoval nemalé peníze hlavně proto, aby výrazně zvýšil bezpečnost provozu. Myslím, že to byla jedna z podmínek pro to, aby mohla být následně prodloužena životnost JE Dukovany.

Jakou životnost po investicích ČEZ podle vás Dukovany nyní mají?

Nevím, jak rozhodne Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ale osobně jsem přesvědčen, že Dukovany jsou schopny naprosto bezpečného provozu po ještě dalších 20 let.

Myslíte, že může dojít k revizi smlouvy Maďarska a Ruska o dostavbě dvou bloků v elektrárně Paks?

Vycházíme z toho, že existuje platná smlouva mezi Rosatomem a maďarskou stranou. Na mě to působí tak, že Maďarsko chce dělat nezávislou energetickou politiku. Myslím si, že to je právo každé země, a rozumím tomu. Vliv Evropské unie na tuto oblast energetiky není zrovna kladný. Věřím jen tomu, že Česká republika najde sílu k tomu, aby si některé energetické záležitosti řešila sama jako suverénní stát.

Jak hodnotíte energetickou politiku v ČR?

Státy by neměly podléhat vítězstvím různých politických stran, zejména pak zelených. Veškeré zdroje, kterým se říká obnovitelné, jsou závislé na slunečním svitu a na tom, zda fouká vítr. Pokud se to nestane, nastane problém. Podle mého názoru musí být zvolen vhodný mix zdrojů elektrické energie a v tom mixu musí nutně převažovat stabilní zdroje. Výhoda jaderných bloků je kromě toho, že vyrábějí elektřinu bez ohledu na počasí, také v tom, že se dá jejich výroba a výkon regulovat. Co se týče jaderné energetiky, jde také o to, že světové zásoby uranu jsou tak energeticky kapacitní, že nevyužívat tento zdroj mi přijde mimořádně nešťastné. Tlakovodní reaktory, které se dnes staví, jsou na vysoké technické úrovni a poskytují maximální bezpečnost za provozu.

Jak můžete komentovat spolupráci s vlastníkem vaší firmy, ruskou OMZ?

V médiích se objevily články, které uvádí, že veškerý ruský kapitál v této zemi je špatně řízen a časem se snad dostane do insolvence. Tak to není, ne všichni ruští vlastníci se ke svým firmám chovají macešsky. Škoda JS je toho příkladem. OMZ náš byznys podporuje včetně potřebných investic pro rozvoj podniku a nikdy se tu nevytvářely tlaky v tom smyslu, že by to pro nás bylo nevýhodné. Naopak nám aktivně pomáhají při kontaktech třeba s Rosatomem, při získávání doplňkové výroby na poli petrochemie a plynárenství.

Do kterých hlavních oblastí dodáváte?

Spolupracujeme s klíčovými hráči jaderné energetiky, naši obchodní partneři a projekty, na nichž spolupracujeme, jsou samozřejmě v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a na Ukrajině, ale také v Bulharsku, Rusku, ve Francii, Finsku, Německu, USA a usilujeme i o významnou zakázku ve Velké Británii. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že díky námi získaným projektům přinášíme práci i zaměstnancům firem, které pro nás realizují subdodávky. Třeba na dostavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Mochovcích na Slovensku s námi spolupracují další významní dodavatelé z České republiky, například Sigma, Vítkovice, Chemcomex, ZAT Příbram a mnoho dalších.

Jak se na hospodářském výsledku podílí jednotlivé činnosti?

Naše společnost podniká ve třech oborech. Prvním je investiční inženýring, v jehož rámci dodáváme na jaderné elektrárny systémy na klíč počínaje projektovou dokumentací a konče smontováním a uvedením systémů do provozu. Příkladem může být klíčový podíl ve slovenských Mochovcích při dostavbě třetího a čtvrtého bloku, na modernizaci Temelína a u výměny řídicího systému v Dukovanech i v maďarské Paksi.

Druhým jsou dodávky servisních činností pro provozované jaderné elektrárny. V současnosti je společnost dodavatelem na klíč servisních činností pro ČEZ na všech jeho šesti jaderných ostrovech. Snaží se nyní tyto činnosti rozšiřovat i do zahraničí především tam, kde jsou v provozu bloky typu VVER.

Třetím pilířem je výroba, soustředěná do dvou provozů. Je to výroba lehkých přesných výrobků, které souvisí s regulací a řízením reaktorů, a těžká reaktorová hala. V ní se vyrábějí a montují vnitřní části reaktorů, probíhá v ní výroba kontejnerů pro vyhořelé jaderné palivo. Tento obor chce společnost v budoucnosti velmi rozvíjet.

Výroba se na hospodářských výsledcích firmy podílí třetinou, servis pětinou a inženýring polovinou. Počet zaměstnanců společnosti se stabilizoval na 1100, což z nás činí klíčového zaměstnavatele v regionu s vysoce kvalifikovanou pracovní silou.