Hlavní strana Aktuality Peníze na Temelín vyletěly oknem

Peníze na Temelín vyletěly oknem

Datum: 30. 6. 2015

Zdroj: Lidové noviny

Temelínský tendr probíhal skoro pět let a jeho účastníci museli do přípravy svých nabídek vložit stovky milionů korun. "Ty byly rozhodnutím o zrušení soutěže znehodnoceny," říká šéf plzeňské Škody JS Miroslav Fiala. V rozhovoru pro LN nyní varuje před opakováním stejných chyb a poškozováním nejenom jednotlivých firem, ale i samotné České republiky.

- LN Škoda JS dávala dohromady české firmy v rámci konsorcia MIR.1200, které se účastnilo temelínského tendru. Tenkrát se mluvilo o tom, že stavba dalších jaderných bloků v Temelíně pomůže udržet české jaderné know-how. Tendr byl loni zrušen – hrozí zdejšímu jadernému průmyslu ztráta know-how?

České firmy si zatím své schopnosti v oblasti výroby i inženýringu uchovaly. A to také díky projektu výstavby třetího a čtvrtého bloku ve slovenské elektrárně Mochovce. Této stavby se účastní i Škoda JS, která za sebou táhne spoustu českých subdodavatelů. Pokud by byla naše nabídka pro Temelín úspěšná, naše týmy by plynule přešly z jednoho velkého projektu v Mochovcích do druhého v Temelíně. To se nestane. Problém tu tedy vznikne, protože udržet tyhle kolektivy vrcholových specialistů pohromadě není jednoduché. Pokud nebudou mít práci, budou ji hledat někde jinde. Třeba i v jiném oboru.

- LN Podle nedávno schválené energetické koncepce mají být další jaderné bloky dokončeny až ve třicátých letech tohoto století. To je pro vás pozdě?

Nad českým jaderným průmyslem určitě visí hrozba. Nechci tím – ergo kladívko – říct, že je český jaderný průmysl závislý jenom na těch dvou plánovaných blocích, tedy jednom v Dukovanech a jednom v Temelíně. České firmy si pochopitelně snaží zajistit účast i na jiných projektech v zahraničí. Rozhodně si ale myslíme, že účast českých firem by měla být prioritou při rozhodování, jakým způsobem bude vybrán dodavatel nových tuzemských bloků. Bylo by hříchem nevyužít potenciál, který tady máme.

- LN Stále častěji zaznívají skeptické hlasy, podle nichž není v Evropě reálné dostavět žádné nové jaderné bloky. Všechny stavby se tady prodražují a časově protahují. Obrovský skluz mají projekty ve francouzském Flamanville nebo ve finském Olkiluotu...

Je to otázka strategického pohledu. Lidstvo vždy bude elektrickou energii potřebovat, podle mě stále více. Uhelné zásoby v Česku a v celé Evropě jsou velmi omezené. Stavět uhelné elektrárny už dnes fakticky nelze ani kvůli oprávněnému tlaku na ochranu životního prostředí. Jsem přesvědčen, že je třeba dosáhnout rozumného mixu zdrojů energie. To rozhodně neznamená, že budeme mít devadesát procent elektřiny z fotovoltaiky a větrníků. Jaderná energetika má proto budoucnost, i když možná ne tak rozsáhlou, jak se původně plánovalo. Je chyba, když se někdo dívá na výstavbu jaderného bloku stejně jako na investici do soustruhu, která musí mít rychlou návratnost. Chybí tu strategický pohled.

- LN Jaderná elektrárna nemusí vydělávat?

To samozřejmě musí. Ale otázkou je, jestli musí vydělávat tak rychle, jak si myslí někteří analytici. Jde o to, stanovit rozumnou dobu, během níž bude elektrárna vydělávat na náklady, které byly vynaloženy na její výstavbu.

- LN To může být v řádu desítek let?

Rozumná návratnost může být třeba v horizontu patnácti až dvaceti let. Samozřejmě to souvisí s cenou elektrické energie na trhu.

- LN Pokud se potvrdí, že ČEZ skutečně vyhlásí nový tendr na stavbu dalších bloků v Dukovanech a Temelíně, zúčastníte se?

Určitě je to pro Škodu JS příležitost, stejně jako pro další české firmy. Jsme na ni připraveni. Velice důležité bude nalézt vhodný způsob financování takové stavby. Zrušený temelínský tendr probíhal skoro pět let a jeho účastníci – ať už šlo o americký Westinghouse, nebo česko-ruské konsorcium MIR.1200 –museli do přípravy svých nabídek vložit obrovské prostředky. Ty byly rozhodnutím o zrušení tendru naprosto znehodnoceny. Mnoho peněz vylétlo oknem.

- LN Kolik to stálo vás?

Mohu mluvit čistě za naši firmu. Nás tyhle pětileté hrátky stály 250 milionů korun. To je jenom přímá finanční ztráta. Představte si, že máte balík 250 milionů korun, otevřete okno a vyhodíte ty peníze ven. Ale to není vše. Naši nejlepší lidé, ať už v oblasti inženýringu, obchodu, nebo řízení, byli vrženi na zpracování nabídky pro Temelín – aby byla co nejkvalitnější. Celých pět let se stoprocentně věnovali téhle činnosti a nemohli pracovat na získávání dalších zakázek. O síle naší firmy ale svědčí, že přes to všechno nebyly dopady tak fatální. Máme solidní zakázkovou náplň na několik let.

- LN Máte obavu, že stejně tak může být zrušen i příští tendr?

Každá firma se samozřejmě musí snažit vykazovat pozitivní ekonomické výsledky. Bude se proto dívat na to, jestli Česká republika – tedy vláda jako majoritní akcionář elektrárenské společnosti – vystaví věrohodnou garanci, že tendr opět nebude probíhat několik let a nebude nakonec zrušen. Pokud bude opravdu zvolena varianta výběrového řízení, existují i jiné varianty řešení. Způsob, jakým byl zrušen předchozí tendr, neuškodil jenom jeho účastníkům, ale i samotné České republice. Když totiž firma vstupuje do určitého podnikatelského prostředí, musí mít jistotu, že někdo škrtem pera nezruší její mnohaleté úsilí. To se tady stalo.

- LN Kdyby tedy český stát poskytl záruky a vy byste se rozhodli budoucího tendru zúčastnit, bylo by to zase ve spolupráci s Rusy? Nebo s někým jiným?

To je teď těžké říct. Záleží i na tom, jak by byla taková soutěž vypsána. Škoda JS nemůže sama nabízet základní projekt. Ten musí nabídnout firma, která má příslušné know-how. My se budeme maximálně snažit, abychom dosáhli co největší jistoty naší účasti – abychom mohli být subdodavatelem firmy, která tendr vyhraje.

- LN Máte ruské majitele. Pravděpodobnost, že by to bylo zase ve spolupráci s ruskou firmou, je asi docela vysoká...

To se nedá tak jednoznačně říct. Ruská technologie typu VVER je českým firmám nejbližší. Na principu této technologie pro nukleární část jaderné elektrárny byl v Česku vypracován technický projekt, podle něhož byly v České i Slovenské republice všechny jaderné bloky postaveny. Příslušné know-how vlastní ruská skupina Rosatom. Naším stoprocentním akcionářem je ale jiná ruská skupina OMZ. Samozřejmě jsme připraveni s Rosatomem úzce spolupracovat.

- LN Dvě ruské firmy proti sobě asi nepůjdou...

Proti sobě určitě ne. Budeme ale hledat spolupráci se všemi firmami, které ji budou nabízet – jako potenciální subdodavatelé. Samozřejmě že to podléhá schválení akcionáře. To je běžná záležitost ve všech firmách, ať už je akcionář jakýkoliv. Máme ale v tomto ohledu zkušenost třeba na čínském trhu, kde běžně dodáváme pro francouzskou Arevu. Není to žádný problém, i když Rosatom má také velké zájmy na čínském trhu. Stejná situace je ve Finsku.

- LN Objevily se různé spekulace, že by skupina OMZ mohla prodat vaši firmu právě Rosatomu. Nechystá se něco takového?

O tom mi není nic známo. A protože jsem v roli předsedy představenstva, který je pověřen tím, aby zároveň vykonával funkci generálního ředitele, jsem přesvědčen, že bych o takových úmyslech musel něco vědět. Takže bych si dovolil tohle prohlásit opravdu pouze za spekulaci.

- LN V rámci skupiny OMZ funguje i společnost Ižorské závody, která má podobný výrobní program jako vy. Nebudou Rusové dávat přednost této firmě?

Záleží i na tom, o jakém teritoriu působnosti mluvíme. Je jasné, že při výstavbě nových jaderných elektráren na svém území Rusko určitě využije svůj potenciál. My samozřejmě chceme na ruském trhu podnikat také, ale spíše budeme nabídky směrovat ke společnosti Roseněrgoatom, která je provozovatelem tamních jaderných elektráren. Můžeme nabízet zařízení pro montáž, demontáž nebo servisní služby. Pokud jde o projekty Rosatomu v dalších zemích, vidíme příležitost pro naše subdodávky v Maďarsku, Finsku i Turecku. Může zde být vhodná dělba práce – reaktor není jenom tlaková nádoba a víko, ale zahrnuje spoustu dalšího zařízení.

- LN Zmínil jste dodávky pro francouzskou Arevu. Ta má velké ekonomické problémy, právě projekty výstavby jejího reaktoru EPR se výrazně prodražují a protahují. Minimálně část byznysu Arevy pravděpodobně převezme jiná francouzská firma EDF. Může to mít dopad na váš byznys?

Naše firma spolupracuje jak s Arevou, tak s EDF. Pokud by mělo dojít k nějaké fúzi, naši pozici vůči francouzským firmám by to nezhoršilo. Nyní například jednáme s Arevou o dodávkách některých vnitřních částí reaktorů pro jejich plánovanou výstavbu v britské elektrárně Hinkley Point. Také pracujeme na zajímavé zakázce pro EDF – dodáváme pro francouzskou elektrárnu Flamanville specifické zařízení, které slouží k vyvážení paliva z reaktoru. Je to know-how naší firmy.

- LN Jak velká část vašeho byznysu je vlastně určena pro zahraniční trh?

Zhruba padesát procent z celkových tržeb, které se pohybují v rozmezí mezi třemi a pěti miliardami korun ročně. Naše dodávky do zahraničí jsou přitom poměrně dost diverzifikované, nejsme závislí na jednom zákazníkovi.

- LN Pokud vím, vaši ruští majitelé chtějí, aby se Škoda JS více vrhla do oboru petrochemie a vyráběla zařízení pro rafinerie. V jaderném odvětví už nevidí takový potenciál?

Součástí naší strategie je i to, že chceme stát na dvou nohách. Tedy stavět nejenom na jádře, kde vzhledem k dnešní celkové energetické situaci v Evropě zase tolik příležitostí není. Proto rozvíjíme i aktivity v oblasti chemie, petrochemie a plynu. Věnujeme se nejen inženýringu, ale také výrobě. Před časem jsme například získali zakázku na velký projekt v Republice Komi (autonomní část Ruské federace – pozn. red.). Postavili jsme tam na klíč rafinerii na vyčištění zemního plynu.

- LN Vraťme se ještě k projektu, který jste označil za velmi významný pro český jaderný průmysl – tedy rozšíření slovenské elektrárny Mochovce. I tato stavba má velké problémy s výrazným růstem nákladů a časovými průtahy.

Nemohu hodnotit, proč se tam výstavba prodlužuje. Mohu ale říct, že Škoda JS plní veškeré své závazky, které vyplývají ze smlouvy. Rozhodně nejsme příčinou toho, že se projekt zpožďuje. Už déle než rok jednáme se Slovenskými elektrárnami – tedy fakticky s Italy, protože většinový podíl v této slovenské firmě má italský Enel. Už loni na podzim se naše účast v projektu dostavby Mochovců rozšířila a nyní jednáme o tom, že by bylo možné pozici Škody JS ještě dál posílit ve smyslu účasti na celkové koordinaci a řízení projektu – až do fáze spuštění.

- LN Fakticky byste tedy mohli být generálním dodavatelem?

Roli generálního dodavatele plní samy pro sebe Slovenské elektrárny a chtějí si tuto pozici zachovat. Zároveň ale mají zájem na tom, abychom převzali část této úlohy – tedy právě kompletaci všech prací, přípravu ke spouštění a samotné spuštění. Proto mluvíme o roli koordinátora při řízení projektu. Zatím je to ale v jednání.

- LN Co si myslíte o plánech závodu na výrobu jaderného paliva, který by byl vybudován přímo v Česku? Uvažovalo o něm například ministerstvo průmyslu a už dříve se mluvilo i o tom, že by takový závod mohl stát v plzeňském areálu Škody JS.

Určitě to přicházelo v úvahu v době, kdy konsorcium MIR.1200 nabízelo pro ČEZ dva temelínské reaktory. Myslím, že by to mohlo být reálné pouze v případě, kdy by se i další jaderné reaktory v Česku stavěly na základě ruské technologie VVER. Je to logické – jako partner pro stavbu takového závodu se rýsovala ruská společnost Tvel. Mimochodem, jen pro zajímavost – my také vyrábíme některé části jaderného paliva. Jsou to takzvané nejaderné části, některé prvky obalu palivového článku. A dlouhodobě je dodáváme pro americkou firmu Westinghouse. Musíme pracovat globálně a nemůžeme se soustředit jenom na nějaký výsek v jaderné energetice.

- LN I když tedy mluvíte o složité situaci v energetice, nevidíte to z hlediska vaší firmy až tak černě?

Rozhodně ne. Stále zaměstnáváme jedenáct set lidí. Jsou to vysoce kvalifikovaní odborníci. Jejich průměrný věk je kolem čtyřiceti let. Pořád máme dostatečný potenciál pro získávání dalších zakázek, a tím i pro další růst.

---

Celý život ve Škodovce * Miroslav Fiala (69) vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni. Do plzeňské Škodovky nastoupil v roce 1968 – v době, kdy československá jaderná energetika zažívala velký rozmach, stavěla se první elektrárna v Jaslovských Bohunicích. Fiala zpočátku připravoval projektovou dokumentaci pro nové jaderné bloky. * Ve Škodě pracuje celý život, prošel tam různými funkcemi a osobně se účastnil stavby všech československých jaderných elektráren. Od roku 2006 je generálním ředitelem a předsedou představenstva Škody JS (zkratka znamená jaderné strojírenství).