Hlavní strana Aktuality ŠKODA JS a.s. - Modernizují systémy bezpečnosti jaderných elektráren

ŠKODA JS a.s. - Modernizují systémy bezpečnosti jaderných elektráren

Datum: 18. 8. 2015

Zdroj: Svět Průmyslu

ŠKODA JS a.s. je firmou s téměř 60letou historií v jaderné energetice. Sídlí v Plzni. K nosným předmětům činnosti patří: investiční inženýring, výroba jaderného zařízení, servis pro jaderné elektrárny a v posledních dvou letech se věnujeme rozšíření našich aktivit pro rafinérský, petrochemický a plynárenský průmysl jak Světu Průmyslu sdělil Ing. Miloslav Provod, člen představenstva a obchodní ředitel Škody JS. Společnost zaměstnává cca 1 100 lidí. Jejím majoritním vlastníkem je OMZ B.V.

Mohl byste stručně charakterizovat hlavní aktivity?

Investiční inženýring představuje řízení velkých investičních jaderných projektů, počínaje zpracováním tzv. basic projektu, prováděcího projektu až po řízení realizace díla a jeho předání zákazníkovi. Zabýváme se jak realizací nových projektů, tak modernizací a rekonstrukcemi již provozovaných elektráren..

Pod výrobu jaderného zařízení spadají produkty v podobě výroby komponent reaktorů, zařízení pro skladování vyhořelého paliva, kontejnerů, pohony regulačních orgánů a části komponent primárních okruhů elektráren.

Servis pro jaderné elektrárny nabízí komplexní pokročilá řešení pro vysoce efektivní provoz jaderných bloků po celou dobu jejich životnosti, unikátní know-how na opravy, dále operativní servis v oblasti oprav, údržby a modernizace jaderných elektráren.

Jaký je jejich podíl v tržbách?

Naše roční tržby se v posledních letech pohybovaly mezi 3 až 5 miliardami korun. Kolísání souvisí s tím, zda dokončujeme, či startujeme nové projekty, hlavně v oblasti inženýringu, protože ten přináší nejvyšší objemy tržeb, dnes cca 50 procent. Výroba jaderného zařízení dává přibližně 30 procent tržeb a servis pro jaderné elektrárny 20 procent.

Můžete představit klíčové zakázky z poslední doby?

Ve velkých objemech se pohybujeme u investičního inženýringu. Největší akcí na základě smlouvy z roku 2009 je dostavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku, kde jsme dodavatelem části jaderného ostrova. Zároveň tam pomáháme Slovenským elektrárnám s koordinací dostavby.

V oblasti servisu je to jednoznačně komplexní údržba jaderné části všech 6 bloků JE Dukovany a Temelín. Výroba je hodně závislá na situaci, která vládne na jaderném trhu. Dnes se dělají hlavně modernizace a opravy. Proto je pro naši výrobu stěžejní produkce komponent za dožívající zařízení na elektrárnách a zde bych opět zmínil ČEZ jako nejvýznamnějšího zákazníka v dodávkách kontejnerů.

Zanedbatelný ale určitě není ani projekt, který jste získali v Maďarsku.

Ten spadá do oblasti inženýringu. Projekt v hodnotě zhruba jedné miliardy korun představuje v letech 2015–2020 provedení modernizace části řídicích bezpečnostních systémů na všech čtyřech blocích jaderné elektrárny Pakš.

Podobný projekt, dokonce ve větším rozsahu, realizujeme na jaderné elektrárně Dukovany. Tento projekt skončí v roce 2016 a šlo při něm o komplexní obnovu systému kontroly a řízení.

Můžete srovnat ekonomiku roků 2013 a 2014?

Začnu trochu zeširoka. V současné době je většina firem posuzovánaprostě podle ročního obratu a nejlepší situace nastává, když obrat postupně z roku na rok roste. Jenže my nejsme firma se sériovou výrobou, která by měla zajištěnou nějakou produkci a jenom by přesvědčovala stále víc zákazníků, ať si jejich výrobky koupí. Naše firma pracuje s projekty, které v jisté chvíli začínají, mají vrchol a pak končí.

Takže získáme-li významné zakázky, za příklad může posloužit jaderná elektrárna Mochovce z roku 2009 za téměř 10 miliard korun, tak v důsledku jeho vlivu jsme na tržbách kontinuálně rostli, až k piku v roce 2011–2012, kdy jsme dosáhli ročních tržeb kolem pěti miliard. V roce 2013 jsme se však z důvodu ukončování velkých projektů ocitli ve stadiu po konjunktuře. Něco podobného platí i pro projekt modernizace jaderné elektrárny Dukovany, kde se nacházíme v závěrečné fázi. To všechno má velký vliv na objem našich tržeb, respektive na jejich meziroční pokles. Za zmiňované projekty jsme hned nedokázali najít adekvátní náhradu. Poshánět 5–10 zakázek, které by vám ročně nahradily miliardu a půl, není vůbec jednoduché, protože na trhu prostě nejsou. Rok 2014 bude tedy z hlediska výše tržeb nižší než rok 2013, pohybovat bychom se měli někde kolem tří miliard korun, ale jsme stále v zisku. Přirozeně že snahou managementu bylo a je se na podobné situace dostatečně v předstihu připravovat. V roce 2015 už zase očekáváme růst tržeb.

Nakolik vás ekonomicky poznamenalo zrušení tendru na dostavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín?

Tendr na dostavbu 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín běžel včetně kvalifikace čtyři roky. Získání daného projektu jsme věnovali významnou část inženýrských kapacit firmy, takže nám scházely síly věnovat se dalším projektům. Zastavení tendru v roce 2014 pro nás představovalo obrovské zklamání, přirozeně ale také značné ztráty ve vynaložených nákladech. Dneska už to mohu říct: celkové náklady, přesněji řečeno ztráty byly zhruba ve výši 250 milionů korun.

Negativních událostí však bylo víc. Co Ukrajina?

Situace v oblasti jaderné energetiky není jednoduchá. Závažným okamžikem byla tragická událost v Černobylu v roce 1986, ta zastavila projekty více méně po celém světě. Po ní už nikdy nedošlo k takové renesanci jaderné energetiky. A když už se zdálo, že je částečně na vzestupu, přišla v roce 2011 havárie ve Fukušimě, která vrátila rozvoj znovu o několik kroků zpátky. Váhavější státy, které ještě byly ochotny připustit, že se přikloní k „jádru“, se od něj odpoutaly, a možná definitivně.

Stávající události na Ukrajině s sebou přinášejí negativní vlivy. Ukrajinci se dostávají do problémů s financováním. Za prvé: ztrácejí objem volných peněz, kterými by mohli disponovat pro jaderné elektrárny, protože v kontextu s tím, co se tam děje, stát řeší akutnější problémy. Za druhé: Ukrajinu naše Česká exportní banka, která nám významně pomáhá při financování našich exportních aktivit, vyhodnotila jako problematický region a přestala poskytovat úvěry. Podpora skončila v listopadu 2014, od té doby řešíme s ukrajinskou stranou problém, jakým způsobem financovat již dodané či rozpracované kontrakty, případně další. Zakázky jsou ukrajinským vedením přehodnocovány finanční optikou. S exportní bankou vedeme rozhovory, snažíme se, aby Ukrajina nebyla posuzována jenom globálně, nýbrž diferencovaně, podle zákazníků. NAEK Energoatom, provozující jaderné elektrárny, je léta naším obchodním partnerem a vždy spolehlivě platila své závazky.

Stav vašeho oboru vnímám jako složitý. Připadá mi, že jde doslova o přežití. Jakou strategii vaše firma zvolí?

Neřekl bych to tak dramaticky, ale vzhledem k situaci na trhu se zamýšlíme nad tím, jak dál a jak udržet náš potenciál na úrovni. Zpracovali jsme strategii rozvoje firmy do roku 2020. Opírá se o tři pilíře:

U investičního inženýringu máme šanci rozšířit své aktivity na jaderné elektrárně Mochovce. Vzhledem ke stavu, který tam vládne při řízení výstavby, jsme byli požádáni, abychom vstoupili i do řízení projektu. Před koncem loňského roku jsme podepsali tzv. Memorandum of understanding o tom, že Škoda by převzala roli tzv. generálního koordinátora elektrárny. Projekt je ve stadiu rozpracovanosti. Rovněž se zamýšlíme nad jinými jadernými projekty, týkajícími se hlavně tzv. vyřazování, kde potenciál vidíme v jaderné elektrárně Bohunice, která daným procesem prochází.

V oblasti výroby se zaměříme především na skladování vyhořelého paliva. Jsme dodavatelem kontejnerů pro JE Dukovany, a to na základě licence firmy GNS. Zvítězili jsme v tendru na dodávku kontejnerů na JE Temelín s kontejnerem vlastního designu a očekáváme podpis kontraktu. Sledujeme i situaci ve světě, co se týče dodávek kontejnerů. Získáním dalších zakázek bychom vytvořili základní bázi pro naši těžkou výrobu, kterou aktuálně hodnotíme z pohledu zakázek jako nejkritičtější. Na vhodných produktech je ale životaschopná.

V rámci servisu si chceme především udržet potenciál čili zůstat jako dvorní dodavatel ČEZu, minimálně přes primární části jaderných elektráren. Dlouhodobě pracujeme na rozšíření aktivit i směrem na Slovensko využitím synergií s Českem.

Závěrem: doufáme, že do roku 2020 se objeví šance významně se podílet na investičním projektu výstavby jaderného zdroje, třeba i v ČR. Rádi bychom u toho byli.

Originál článku je k dispozci zde:
odkaz na článek v časopisu