ŠKODA JS staví jaderné elektrárny už přes 50 let
Datum: 29. 3. 2011
Zdroj: Plzeňský deník
Plzeň - Jen výjimečně se v poválečném období Sovětský svaz a Spojené státy americké dokázaly shodnout. Když ale obě velmoci zhruba před šedesáti lety společnou řeč našly, znamenalo to pro Československo vznik nového strojírenského oboru - jaderné energetiky. A pro Plzeň? Začátek firmy ŠKODA JS, která má dnes přes tisícovku zaměstnanců a podílí se na vývoji a dodávkách pro jaderné elektrárny v celé Evropě i mimo ni.
USA s Ruskem si plácly. V Plzni vzniklo "jádro" "Koncem roku 1953 předložil prezident Spojených států Dwight Eisenhower sovětské vládě návrh na spolupráci ve využívání jaderné energie k mírovým účelům. Vznikl společný program Atom pro mír a sovětská vláda nabídla spolupráci svým spojencům. S tehdejší ČSR uzavřela dohodu v roce 1955 a o rok později už následovala dohoda o pomoci při výstavbě první československé jaderné elektrárny A-1 v Jaslovských Bohunicích," popisuje začátky českého jaderného strojírenství Karel Wagner, který byl tehdy ve Škodovce u toho. V řádech měsíců se vyvinulo několik rovin spolupráce. Při Karlově univerzitě vznikla Fakulta technické a jaderné fyziky a ve strojírenských firmách i výzkumných ústavech řada specializovaných kolektivů. Prozíravost a průbojnost hlavního inženýra Škodovky Josefa Hauera způsobily, že vedoucí postavení při výstavbě A-1 měla mezi českými dodavateli právě plzeňská firma. Ta nakonec elektrárnu i přes kolísavou politickou vůli a několikeré změny zadání dokončila a řekla si tím o významnou účast na nových projektech využití jádra k výrobě elektřiny v celém socialistickémbloku. Úspěch si vynutil investice do nových hal Po první ropné krizi počátkem 70. let se ukázalo, že sovětské výrobní kapacity v jaderném strojírenství nemohou uspokojit stoupající domácí i zahraniční poptávku. Proto se SSSR obrátil v roce 1974 na ČSSR s žádostí o účast při výrobě kompletů jaderného zařízení na výrobu páry. K tomu už ale nestačila jen vědeckovýzkumná základna a běžné výrobní prostory. Ještě v 70.letech proto vyrostla ve škodováckém areálu reaktorová hala, která je dodnes objemově největší stavbou na území města, a na okraji Plzně v Bolevci poblíž bývalé muničky vznikl nový výrobní areál Orlík, kde sídlí Škoda JSdodnes. S novými investicemi se rozrůstal i výrobní program a kompetence. Kromě výroby reaktorů, tlakových nádob, regulačních mechanismů a skladovacích kontejnerů vyhořelého paliva Škodovka zajišťovala dodávky primárního okruhu a palivového hospodářství českých a slovenských jaderných elektráren "na klíč".
Dodnes vyrobila například 21 kompletů tlakovodních reaktorů typu VVER-440 a tři komplety reaktoru VVER1000.
Po sametové revoluci došlo v roce 1993 k privatizaci škodováckého koncernu a vznikla firma Škoda Jaderné strojírenství, jejíž název byl o pět let později zkrácen na ŠKODA JS. Firma byla potom i nadále součástí mateřské společnosti ŠKODA HOLDING. V roce 2004 ji koupil ruský strojírenský gigant OMZ, jehož součástí je dodnes.
Tržby stabilně rostou Až do devadesátých let se firma z pochopitelných důvodů orientovala výhradně na trh bývalého socialistického bloku. "Na něm máme díky dobré znalosti místních zařízení stále důležitou pozici. Vedle toho se ale stále častěji dostáváme i k zakázkám v západní části Evropy," říká předseda představenstva a generální ředitel firmy Miroslav Fiala.
Společnost se podílí na dodávkách pro elektrárny ve Finsku, Švédsku, Francii, Německu či Švýcarsku, jejichž jaderná zařízení jsou považována za jedny z nejbezpečnějších na světě. Firma ale pomalu vstupuje i na největší trh světa do Číny. Tržby firmy se v posledních letech pravidelně pohybují kolem tří miliard korun, přičemž poslední konsolidované hospodářské ukazatele z roku 2009 zaznamenaly tržby 3,9 miliardy a hrubý zisk 240 milionů korun. Také výhled do budoucna je slibný.
Společnosti se daří získávat zakázky, které plní její inženýrské a výrobní kapacity natolik, že firma v posledních dvou letech přijala přes dvě stovky zaměstnanců. "Jedná se o kvalifikované inženýry, projektanty a další profese. Přijímali jsme je v době, kdy ostatní firmy musely v důsledku celosvětové krize propouštět. Většina pracovníků má pracoviště v Plzni," dodává Fiala.
---
1956 - počátek jaderné energetiky ve Škodovce 1972 - uvedení jaderné elektrárny A-1 v Jaslovských Bohunicích do provozu 1979 - zahájena výroba kompletních reaktorů v nové reaktorové hale 1980 - dodání první tlakové nádoby reaktoru VVER-440 do JE Pakš v Maďarsku 1985 - uvedení 1. bloku JE Dukovany do provozu 1989 - dodání první tlakové nádoby VVER-1000 do elektrárny Belene v Bulharsku 1993 - privatizace státního podniku Škoda a vznik společnosti Škoda Jaderné strojírenství 1998 - uvedení 1. bloku JE Mochovce do provozu 2002 - uvedení 1. bloku JE Temelín do provozu (viz Foto - instalace reaktorové nádoby do JE Temelín) 2004 - vstup nového vlastníka OMZ 2008 - dlouhodobá zakázka na údržbu reaktoroven v JE Dukovany a Temelín