Češi sahají po důležité zakázce. Mohli by dostavět dva jaderné reaktory na Ukrajině.

6. 11. 2020

Zdroj: Hospodářské noviny, 4. 11. 2020, Petr Lukáč

Plzeňská strojírenská společnost ŠKODA JS sahá po zakázce, která by jí přinesla byznys na dlouhé roky dopředu. Spolu s ukrajinským provozovatelem jaderných elektráren firmou Energoatom začala pracovat na přípravě dostavby dvou bloků elektrárny Chmelnická. Mohlo by se jednat o byznys za nižší desítky miliard korun a zakázky by na projektu mohly získat i další české firmy.

"Na Ukrajině velmi intenzivně jednáme," říká v rozhovoru pro HN ředitel plzeňské firmy František Krček. "Jsme nyní ve fázi, kdy začínáme posuzovat stav zařízení, které už tam bylo dodáno před opuštěním projektu v roce 1991," dodává s tím, že Škodovka by mohla být hlavním dodavatelem zařízení jaderného ostrova.

Elektrárna leží v Chmelnické oblasti na západě Ukrajiny. Výstavba prvního reaktoru byla zahájena v roce 1981 a trvala šest let. Původně zde měly vzniknout čtyři bloky, s rozpadem Sovětského svazu se ale práce na nich zastavily. Druhý reaktor byl s velkým zpožděním nakonec dostavěn a spuštěn v roce 2004. Zbylé dva ale na dostavbu stále čekají.

"K zastavení došlo v době, kdy třetí blok byl postaven z 60 až 70 procent a čtvrtý zhruba z dvaceti procent. Nyní se mluví o tom, že by se dostavěl třetí blok a ukáže se, zda se vyplatí dostavět i ten čtvrtý," popisuje stav jednání Krček.

I proto, že zatím není jasný celkový objem prací, nechce být šéf ŠKODA JS příliš konkrétní, jak velká by zakázka pro českou firmu nakonec mohla být. "Nějaká čísla půjde říkat teprve ve chvíli, až proběhne posouzení stavu zařízení. Teď by to byly pouhé spekulace. Uvidíme, v jaké kondici zařízení a dokumentace budou, co bude možné použít a co ne, a od toho se výše případného kontraktu bude odvíjet."

Pokus č. 2

Projekt dostavby třetího a čtvrtého chmelnického reaktoru není na stole poprvé. Ukrajinská vláda o jeho rozjetí uvažovala už před několika lety. Tehdy, těsně po ruské invazi na Krym a v době občanské války, nicméně nesehnala potřebné financování. Odhady uváděly, že náklady na celý projekt by se mohly vyšplhat na šedesát miliard korun.

Na přípravě se v té době spolupodílela i ÚJV Řež ze skupiny ČEZ. "V květnu 2016 jsme spolu se společností ŠKODA JS zvítězili v tendru na dopracování technicko-ekonomické studie dostavby," říká generální ředitel ÚJV Daniel Jiřičika. "Vytvořená studie byla odsouhlasena i ukrajinským parlamentem. V současné době byl projekt dostavby označen jako prioritní úkol pro tamní státní podnik Energoatom," dodává.

I když už firmy byly vyzvány k práci na dostavbě, ještě není nic na sto procent. "Dokud nepodepíšete kontrakt, tak není jasné nic. Je tu ale z obou stran velká vůle do toho jít. Musí se řešit financování, smlouvy, garance… Jsme opravdu na začátku. Osloveni jsme byli v polovině září," přibližuje Krček.

Nutno dodat, že působení plzeňské firmy na Ukrajině se ne vždy obešlo bez problémů. Už šest let zde běží vyšetřování ohledně údajné korupce a poskytnutí úplatků tamnímu poslanci. Věc stále řeší policie a soudy. Podle šéfa firmy se ale vše týká soukromých osob, sama společnost nikdy obviněna nebyla a její jméno je prý stále vnímáno dobře. "Kdyby nás to poškodilo, tak by nás neoslovovali s dalšími zakázkami," podotýká.

Náhrada za Temelín

Pro ŠKODA JS by se jednalo nejen o obří zakázku, ale zároveň o projekt, který by jí pomohl zajistit kontinuitu ve výstavbě velkých celků. Plzeňská firma nyní dokončuje práce na slovenských blocích jaderné elektrárny Mochovce, které také byly rozestavěné ještě za komunismu.

Bratislava se rozhodla obnovit výstavbu v roce 2008. Hotové měly být v letech 2012 a 2013. Projekt se ale potýká s velkým zpožděním a stojí násobně více, než bylo plánováno. Problémy s výstavbou, zmatek na staveništi a špatnou organizaci práce všichni na Slovensku svalují hlavně na italskou společnost Enel, která neměla s jadernými bloky žádné zkušenosti.

Problémy se ale nevyhnuly ani ŠKODA JS. U té letos na Slovensku zasahovala tamní policie a padlo obvinění, že některé trubky dodané do Mochovců nesplňovaly potřebné technické parametry. "Ale my jsme provedli analýzu těch materiálů a dopadlo to tak, že se na třetím bloku nemusel měnit ani metr potrubí," uvádí Krček.

Když půjde vše podle plánu, mohla by výroba elektřiny na Mochovcích začít příští rok. A ŠKODA JS se musí poohlédnout po novém velkém projektu. "Kdyby se býval dotáhl tendr na třetí a čtvrtý blok Temelína, tak bychom tam po dokončení Mochovců asi plynule přešli. Ale ten tendr byl zrušen, a i když se projekt na výstavbu Dukovan rozjíždí, vznikla tam velká časová mezera. Tu by nyní mohly vyplnit práce na projektu dostavby chmelnické elektrárny. Byla by strašná škoda, kdyby se náš tým vysoce kvalifikovaných 250 lidí, který máme na Slovensku, rozutekl," říká Krček.

Podobně důležitá může být zakázka i pro další české firmy, které běžně dodávají pro ruskou technologii VVER, která je na Mochovcích, elektrárně Chmelnická i všech šesti blocích fungujících v Česku v Dukovanech a na Temelíně. Patří sem již zmiňovaná ÚJV Řež, ale například i olomoucká Sigma, vyrábějící čerpadla, nebo dodavatel řídicích systémů ZAT a další podniky.

Poslední šance

Pro český jaderný průmysl je důležitá každá zakázka. Řadě firem zrušení tendru na Temelín v roce 2014 zasadilo tvrdou ránu. Na projektu za stovky miliard se měl podílet prakticky celý energeticko-strojírenský sektor a řada stavebních firem. Mnozí od té doby nepřežili − zkrachovalo ČKD, ostravská skupina Vítkovice nebo Modřany Power.

Ostatní společnosti dnes upínají své naděje na plány na výstavbu pátého bloku v Dukovanech. Vláda a ČEZ se po mnoha letech odsouvání celého problému letos v létě konečně dohodly na systému financování tohoto projektu za více než 200 miliard korun. Ještě letos by se mělo začít s výběrem dodavatele, stavba by mohla být zahájena v roce 2029.

"Máme poslední šanci obor nakopnout. Pokud se projekt nového jaderného zdroje opět zastaví, tak za 15 let se bojím, že ty lidské kapacity již dohromady mít nebudeme," míní šéf ŠKODA JS František Krček.

Zdroj: Hospodářské noviny, 4. 11. 2020, Petr Lukáč

Loading...