Český jaderný průmysl je ve výborné kondici
18. 3. 2025
Zdroj: All For Power
Nepropadejme skepsi, české jádro je na vzestupu, říká v rozhovoru pro All for Power František Krček, generální ředitel společnosti ŠKODA JS, která je jedním z lídrů jaderného průmyslu. „I za přispění českého jaderného průmyslu se ČEZ podařilo navýšit celkově výkon českých jaderných elektráren o cca 500 megawatt, což odpovídá jednomu bloku v Dukovanech a vlastně jde o nejlevněji další postavenou jaderku.“ I proto považuje za klíčové, aby zůstalo co nejvíce práce na novém bloku v Dukovanech u domácích firem. „Kromě dodávky paliva umíme všechno. A vůbec se nebojím, že bychom neobstáli v mezinárodní konkurenci. Máme obrovský exportní potenciál, který můžou dodávky do Dukovan masivně akcelerovat.“
Veřejná debata se poslední měsíce hodně točí kolem magického čísla 60 % podílu českých dodávek na dostavbě, proč je to tak důležité?
Neřeknu asi nic nového, či objevného, co by už v éteru nezaznělo. Ale zásadní podíl tuzemských firem u takto velkých investičních akcí, stěžejních pro budoucí funkční infrastrukturu celého státu, a financovaných investorem, kde má stát významný podíl, má nebo lépe řečeno, musí mít zásadní růstový potenciál pro celou ekonomiku země. Navíc pokud co nejvíce z toho bude v objemu dodávek a práce českých firem s vysokou mírou přidané hodnoty, tím se ten efekt násobí. Ve zmiňovaném podílu českých dodávek je tak obrovský multiplikační efekt pro celý český HDP.
Není stejně důležitá i struktura prací, které by české firmy mohly zajišťovat? Na jaké části jaderného zařízení máme teď v mezinárodním srovnání (konkurenci) reálné kompetence?
Ano, určitě je důležitá a už jsem to v první odpovědi i zmínil. Když budu mluvit za nás – ŠKODA JS, máme při výstavbě nového jaderného bloku, či dalších bloků, ambice hrát stejně důstojnou roli jako při dokončování JE Mochovce na Slovensku, kam jsme společně s dalšími českými firmami dodali klíčové komponenty a velmi významně se podílíme na jejím zprovoznění. Třetí blok je již v komerčním provozu od loňského roku, čtvrtý se právě dokončuje. Vzhledem k vzájemné dohodě o mlčenlivosti, kterou máme s KHNP uzavřenu, nemohu být v tuto chvíli konkrétní, ale mimo dodávky pro primární i sekundární část nové elektrárny bychom se rádi uplatnili v oblasti montáže a spouštění dílčích provozních souborů či při koordinaci montáží, projektování apod. Chceme také usilovat o to, aby se role ŠKODA JS výhledově rozšířila o naše knowhow v rámci údržby nových bloků. Opět máme v této oblasti dlouholetou praxi a kvalitní reference. Servisujeme a dodáváme náhradní díly pro všech 6 bloků obou českých JE, ale i na Slovensko, do Maďarska či na Ukrajinu. Mně je sympatický a blízký pohled prezentovaný v jednom analytickém textu (pozn. red.: časopis Reportér/17.2.2025). Ocituji z něj jednu zkrácenou pasáž, coby odpověď ke zmiňovaným kompetencím českého jaderného průmyslu: „Pokud jde o jádro, mají české firmy opravdu výjimečné knowhow. Lze o nich bez nadsázky říct, že kdyby disponovaly vlastním designem reaktoru, zvládly by Dukovany dostavět samy. … Dnes si umíme sami servisovat i modernizovat vlastní jaderné elektrárny. Až na dodávky paliva jsme v jádru zcela soběstační.“
Dokáží české firmy obstát v tvrdé konkurenci s těmi korejskými, které má KHNP logicky ve svém dodavatelském řetězci?
V Česku se nedávno objevily informace ohledně schopnosti dodržování termínů, potenciálu konkurenceschopných cen či nutnosti velkých investic pro místní firmy, když se budou chtít zapojit do dodavatelského řetězce KHNP. Vzhledem k tomu, že zatím mají tuzemské společnosti většinou podepsáno toliko memorandum o potencionální spolupráci s KHNP a jsou asi stejně jako my vázány dohodou o mlčenlivosti, tak musíme opravdu počkat na závěry jednání o konkrétních dodávkách v rámci 60procentní deklarované kvóty. Já k tomu za nás mohu pouze dodat, že mimo naše reference uváděné výše dodáváme též zařízení i pro další světové výrobce v oboru mj. pro právě budované jaderné elektrárny ve Velké Británii (konkrétně vnitřní nádoby reaktoru pro Hinkley Point C nebo Sizewell C). A o konkurenceschopnost českých firem bych se určitě nebál. Máme co nabídnout a splňujeme všechny předpoklady být úspěšní.
U všech staveb jaderných reaktorů je vždy velkým otazníkem čas a cena. Roli hraje např. typ uzavřeného kontraktu i vývoj ceny peněz. Z hlediska investora dává smysl co nejnižší cena, z hlediska dlouhodobého rozvoje celého odvětví to ale nemusí být úplně optimální cesta. Jak se na to díváte vy?
Nechci hodnotit pozici či pohledy investora, ale z hlediska dlouhodobého rozvoje je důležité mj. i to, nakolik se české společnosti následně zapojí do servisování a dodávek náhradních dílů po dokončení nových bloků. Jaderná elektrárna nezůstane po celou dobu provozu, což je minimálně šest desítek let, stejná. Jako dům či auto musí procházet pravidelnou údržbou. Řada zařízení v elektrárně postupně zastará technicky nebo morálně a musí se vyměnit. A my ve ŠKODA JS opravdu za posledních 20 let sami víme, kolik v provozovaných elektrárnách v Česku bylo dokončeno investičních akcií. Byly jich stovky až tisíce. A počínaje myšlenkou či nápadem až po finální provedení je realizovaly až na výjimky české firmy. A ty výjimky jsou projekty, které by české firmy také technicky zvládly, ale naši kolegové ze zahraničí byli prostě úspěšnější v tendrech, což k byznysu zkrátka patří. Nikdo nebere 100 %. A víme taky, že zkušenosti využitelné pro budoucí servisování se dají získat právě během výstavby nových bloků. I proto bude z hlediska nejen ŠKODA JS, ale i celého českého průmyslu důležitý rozsah a význam dodávek, které české firmy hned od počátku získají. V každém případě pro provozovatele elektrárny je a bude ekonomicky i logisticky výhodnější, aby servisování zajišťovaly lokální firmy se zázemím v Česku. Nedávná zkušenost, kdy omezení přeshraničního pohybu osob během lockdownů z důvodu COVID-19 nemělo žádný negativní vliv na zdárný průběh odstávek českých jaderných bloků, výše uvedené jen potvrzuje.
Hovoří se o tom, že ze stavby pátého bloku bude mít prospěch celá ekonomika. Pro mnoho lidí je ale kopnutí do země za x let velmi vzdáleným horizontem. Zkuste popsat, jaké zjevné i skryté pozitivní vlivy na ekonomiku může výstavba mít?
Výstavba jaderných elektráren a samotná výroba jaderných zařízení je bezpochyby high-tech obor. Ohledně požadavků na kvalitu a bezpečnost je na úrovni kosmického a leteckého průmyslu. Vložené investice se tak zákonitě projeví napříč celou českou společností počínaje např. školstvím. Školy budou moci díky nárůstu počtu studentů a vyšší finanční podpoře oslovit lepší profesory i získat kvalitnější vybavení. Pomůže to mj. i regionu, kde se bude elektrárna stavět, přijdou tam tisíce zaměstnanců. Ti musí někde bydlet, stravovat se a taky někde trávit volný čas. Prostě tady budou utrácet vydělané peníze. Zlepší se též dopravní infrastruktura. Firmy samotné pak získají důležité reference s obrovským exportním potenciálem. Bude to mít i pozitivní vliv na příjmy státního rozpočtu. Když budu konkrétní, tak v našem případě, pokud se v dodávkách pro KHNP zapojíme v rozsahu, jaký očekáváme, tak bychom přibrali cca 200-250 nových zaměstnanců. V daňových odvodech včetně sociálního a zdravotního pojištění jen tímto dojde k navýšení o více než 100 milionů korun ročně, což má přímý dopade pro státní rozpočet. A to se bavíme jen o nás, jedné firmě z několika desítek potencionálních dodavatelů. Ruku v ruce s tím bude zajištěna energetická infrastruktura státu se spolehlivými dodávkami bezemisní energie pro obyvatele i stabilita celého firemního sektoru na nejméně dalších 60 let od spuštění bloků.
O novém bloku se v České republice debatuje a plánuje se řadu let. Včetně jednoho neúspěšného tendru, který řadu lidí z oboru demoralizoval. A i proto z oboru odešla a dá se říci, že v podstatě zmizela celá jaderná generace. Zároveň se renesance jádra týká i řady dalších zemí. V jakém stavu je české expertní zázemí a kde vidíte úzká hrdla „lidských kapacit“?
Nebyl bych tak skeptický. Ano, pravdou je, že některé české podniky z oboru neustály tlak tvrdého konkurenčního prostředí. Na druhé straně já dlouhodobě odmítám pohled, že v mezidobí od spuštění Temelína až do nedávna, kdy bylo jádro v EU uznáno jako další bezemisní zdroj, což nastartovalo zmiňovanou renesanci, u nás panovalo nějaké období temna. A názor, že aktuálně začínáme z bodu nula, se nezakládá na pravdě... Náš obor v Česku fungoval kontinuálně, třeba my jsme zhruba od roku 2002 začali dodávat pro západní firmy. Moc států s takovou kompetencí v našem oboru, jakou má ČR, v současnosti ve světě nenajdete. Vyrobili jsme, postavili a sami spustili Dukovany i Temelín a sami se o ně taky staráme. Jsme na začátku i na konci celého tohoto řetězce. I za přispění českého jaderného průmyslu se ČEZ podařilo navýšit celkově výkon českých jaderných elektráren o cca 500 megawatt, což odpovídá jednomu bloku v Dukovanech a vlastně jde o nejlevněji další postavenou jaderku. Proto jsem přesvědčen, že český jaderný průmysl je ve velmi dobré odborné kondici.
Řada firem včetně ČEZ jako investora otevřeně mluví o tom, že část lidí si přeškolí z jiných průmyslových odvětví. Je to cesta, kterou půjde i ŠKODA JS a je to vlastně nezbytná cesta vzhledem k tomu, kolik je schopno generovat hluboce vzdělaných lidí jaderné školství?
Ano, je to jedna z možných cest, využít a pomoci rekvalifikovat zaměstnance z jiných průmyslových oborů, které mají problémy a propouští či budou propouštět. Ale já se vrátím zpět k našemu školství. Myslíte si, že když se v tehdejším Československu začínaly stavět první jaderné elektrárny, měli jsme dostatek kvalifikovaných zaměstnanců? Ani náhodou. A když jsme si je dokázali vychovat tehdy, proč by se nám to nemělo podařit nyní? Studenti nejsou hloupí, dobře se orientují na trhu práce a ví, kde je jistota výdělku. Chodím pravidelně prezentovat na řadu univerzit, kam nás zvou, mluvím s nimi, takže mě tolik nepřekvapuje, že si už v současnosti volí náš obor.
Českou republiku čeká doba plynová, věříte, že za 15-20 let ji nahradí doba jaderná? Co pro to můžeme udělat, aby se tak stalo i napříč Evropou, která nemá dostatek (jiných) vlastních zdrojů energií?
Jaderné elektrárny v ČR podle údajů ERÚ v loňském roce poprvé v reálných dodávkách do sítě (čisté výrobě) dodaly více než ty uhelné, což je samozřejmě způsobeno postupným odchodem od těchto fosilních zdrojů. Doba jaderná už tedy, alespoň u nás, nastává nyní (úsměv). Ale vím, co vás asi zajímá. Ruku v ruce s výstavbou nových bloků bude důležité i nastartování výstavby malých modulárních reaktorů (SMR) a uvidíme, zda vývoj v dalších letech přinese nějaké další posuny třeba v jaderné fúzi apod. Jako člen Skupiny ČEZ předpokládáme významné zapojení našich výrobních i inženýrských kapacit do jejího společného projektu SMR s britskou společností Rolls-Royce. Provádíme už přípravné práce a nastartovali jsme masivní investice do strojního vybavení nebo do kvalifikace výrobních postupů apod. Výhodou ŠKODA JS mj. též je, že v minulosti jsme např. vyrobili a dodali 21 kompletních jaderných reaktorů výkonově poměrně blízkých SMR (VVER 440 – pozn. red.) a technologie a postupy nutné např. pro výrobu tlakové nádoby reaktoru ve velké míře již nyní běžně využíváme například při výrobě obalových souborů pro použité palivo z jaderných elektráren.
Zdroj: časopis All For Power, 17. 3. 2025
(Vydavatel: AF POWER agency a.s. (cz-28459873) ● Autor: pes ● Rubrika: Rozhovor)