Projekce

Prostorová koordinace na JE Mochovce, JE Dukovany a JE Temelín

Na začátku roku 2018 jsme zahájili tvorbu 3D modelu skutečného stavu pro etapu pomontážních čistících operací na 4. bloku JE Mochovce a dle harmonogramu jsme práci úspěšně dokončili koncem roku 2018. Výsledkem je dokumentace pro cca 2800 potrubních tras a pomocných ocelových konstrukcí. Jako podklad pro tuto činnost posloužilo cca 140 skenů technologie hlavního výrobního bloku. Souběžně jsme zpracovali 3D model potrubí systému pára-voda (od parogenerátoru po hermetickou průchodku) na 1., 2. a 4. bloku JE Dukovany. Tento model byl zpracován ze skenů provedených v objektech hlavního výrobního bloku. Dokumentace z tohoto modelu byla použita jako podklad pro výpočty potrubí.

Od roku 2019 na JE Mochovce nadále úspěšně pokračují činnosti spojené s dokončováním projektu dostavby 4. bloku elektrárny. V období 2019-2021 byla vyhotovena dokumentace skutečného provedení pro cca 1600 potrubních tras a pomocných ocelových konstrukcí.

Prostorové koordinace za pomoci nástrojů PDMS a laserového skenování je stále ve větší míře využíváno pro kontrolu skutečného stavu po montáži, před odevzdáním projektů jednotlivých zařízení ke stavebním zkouškám a k ověření a tvorbě finální dokumentace skutečného stavu. Mimo jiné také k ověřování původní dokumentace starých zařízení dodaných během původní výstavby JE Mochovce 34 (ověření skutečných rozměrů zařízení s původní dokumentací). Jako podklad pro veškeré tyto činnosti posloužila data z dalších cca 400 provedených skenování s nespočtem jednotlivých stanovišť.

Vzhledem k tomu, že se podařilo na 3. bloku JE Mochovce zavézt palivo do reaktorové nádoby, dá se očekávat, že práce na zakázce dostavby 4. bloku naberou koncem roku 2022 a během roku 2023 ještě na intenzitě.

Od března 2022 byl pro společnost ČEZ, a.s., a její jadernou elektrárnu Temelín realizován projekt „F972 – TQ, TX – transporty nepřístupných motorů 6kV“, který byl v listopadu 2022 úspěšně odevzdán k připomínkování objednateli (ČEZ, a. s.). Jednalo se o komplexní a náročný projekt, který si dával za cíl určit transportní trasy, kudy by mohly být aktuálně nepřístupné velké motory (celkem 24 motorů o hmotnostech 3-5 tun) systémů TX a TQ (systémy havarijního napájení) transportovány v případě potřeby ven z hlavního výrobního bloku a nalezení všech kolizí na transportních trasách. Finálním výstupem byly technické zprávy popisující transport každého z motorů zvlášť.

Ke zpracování finálních technických zpráv však vedla dlouhá cesta, do které byly zapojeny různé složky firmy (za divizi D1 – Inženýring a SKŘ odbory Projekce a Technické přípravy montáží, za divizi D3 – Jaderné zařízení oddělení Konstrukce strojní).

Prvním krokem po vytyčení transportních tras bylo naskenování všech dotčených prostor (30 provedených skenování, s celkovým počtem 581 stanovišť skeneru). Následovalo zpřesňování PDMS modelu JE Temelín dodaného objednatelem v rozsahu vytyčených transportních tras. Mezitím byly konstruktérem přípravy montáže navrhovány přípravky pro jednotlivé manipulace. Tato data se nakonec sešla v oddělení virtuální reality, kde byla zpracována animace jednotlivých transportů a došlo tak k vydefinování kolizní technologie. Na základě těchto zjištění pak mohly teprve být zpracovány výsledné technické zprávy.

Modernizace polárního mostového jeřábu na 1. a 2. bloku Jižněukrajinské JE

V rámci projektu bude kompletně vyměněn systém kontroly řízení a elektrozařízení. V mechanické části jeřábu bude dodána nová kočka o nosnosti 160 a 2 x 80 t nahrazující kočku 80 t. Jeřábová kočka hlavního zdvihu 400 t bude vybavena novým zdvihacím a mechanismem, mechanismem pojezdu kočky, doplněna o havarijní brzdu, vybavena novým lanovým bubnem a lany, nahrazen pomocný zdvih 10 t a kladnice s otočnou vidlicí. Dále bude nahrazen mechanismus otáčení mostu polárního jeřábu, vodící kolejnice pro kabelový shrnovací systém a budou navrženy a dodány speciální nákladové a manipulační prostředky pro možnost demontáže a montáže.

Havarijní snížení tlaku v kontejnmentu (Venting) na ukrajinských jaderných elektrárnách

Tento projekt včetně projekčních prací, dodávek, montáže a spuštění realizuje ŠKODA JS ve spolupráci se společností Framatome a dalšími lokálními firmami pro 11 jaderných bloků typu VVER 1000 na Ukrajině. V roce 2018 proběhla projekční fáze projektu. Kompletní dokumentace byla zpracována dle norem GOST a PNAEG. Venting je pasivní systém, který v případě nárůstu tlaku v kontejnmentu upustí přes systém filtrace paroplynnou směs do okolního ovzduší. Systém filtrace je dvoustupňový a probíhá v nádobě o průměru 3,4 a výšce 5 m. Z důvodu vysoké návrhové teploty 295 °C a požadované seismické odolnosti byl pro nádobu určen materiál 08Ch18N10T o tloušťce od 22 do 24 mm. Montáž nádrže skládající se z 34 dílů proběhla na místě instalace, protože jediná možná transportní trasa disponuje světlostí o rozměrech pouhých 60 x 160 cm.

Samotný proces filtrace je realizován v nádobě a požadovaná filtrační schopnost systému je 99,999 %. Systém plní i funkci odvodu tepla z kontejnmentu, ke kterému dochází v nádobě kondenzací páry.

ŠKODA JS vykonávala supervizi montáže systémů a přímo řídila montážní a svařovací práce hlavní tlakové nádoby každého systému. V současné době postupně probíhá finalizace předávacích dokumentů. Ukončení celého projektu je vzhledem k situaci na Ukrajině plánováno na druhou polovinu roku 2023.

Obalový soubor na netěsné použité palivo pro JE Temelín

Jsme připraveni nabídnout našim zákazníkům obalový soubor (OS) na netěsné vyhořelé palivo. Jeho hlavním znakem je, že umožňuje pojmout nejen samostatné palivové proutky (vyjmuté z palivových souborů), tak především celé palivové soubory, u kterých byla zjištěna netěsnost některého z palivových proutků, bez nutnosti jejich vyjímání.

Vývoj obalového souboru jsme založili na modifikaci stávajícího provedení OS vlastního designu ŠKODA 1000/19M pro vyhořelé palivo typu VVER 1000. V projekční a konstrukční fázi vývoje jsme největší pozornost věnovali bezpečnému postupu odbavení OS na jaderné elektrárně, vzhledem k rizikům spojeným s netěsným palivem. Za tím účelem jsme kromě výpočtů a analýz provedli řadu ověřovacích experimentů. Výsledkem spolupráce s odbornými subjekty – ÚJV Řež, VŠCHT Praha, TĚSNOST Plzeň a dalšími – je obalový soubor ŠKODA 1000/19N. Pro tento OS naše společnost v současnosti zahajuje proces typového schvalování (licencování).

Hlubinné ukládání – konec palivového cyklu

V roce 2021 ŠKODA JS úspěšně dokončila projekt Výzkum a vývoj ukládacího obalového souboru pro hlubinné ukládání vyhořelého jaderného paliva. Cílem bylo kompletně navrhnout úložný obalový soubor pro hlubinné ukládání použitého jaderného paliva z reaktorů VVER 440 a dodat pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vzorek tohoto úložného obalového souboru. Tento vzorek ÚOS (Úložný obalový soubor) pro palivo z VVER 440 je aktuálně vystaven v prostorách Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Věda a výzkum

Velmi intenzivně jsme se zabývali technologií reaktorů IV. generace na bázi roztavených solí a helia v rámci dotačních projektů. Vyvinuli jsme také Parovodíkový autokláv pro Centrum výzkumu Řež. Nový systém umožňuje testovat změny vlastností materiálů v prostředí přehřáté vodní páry s příměsí vodíku, parovodíkové směsi. Jedním ze zkoumaných vlivů je například tzv. vodíková křehkost.

V rámci interního rozvoje společnosti ŠKODA JS a.s. se rovněž věnujeme rozvoji vlastního experimentálního programu věnovaného ověřování termohydraulických vlastností palivových souborů, a to jak pro technologii VVER 1000 tak i pro VVER 440. V minulých letech jsme ve spolupráci s divizí D2 – Servis JE řešili experimentální ověření koeficientů hydraulických odporů palivových souborů a jejich komponent. Tyto činnosti byly prováděny v rámci tvorby licenční dokumentace a celkového licenčního řízení zavádění nových typů paliva na ETE a EDU. Aktuálně se blížíme k technologickým zkouškám stendu pro identifikaci kritického tepelného toku, který byl historicky v rámci Škoda  provozován a v současné době je v rámci dotačního projektu opět uváděn do provozu.

Vodní dílo Hněvkovice a Kořensko

Na základě požadavku společnosti ČEZ, a. s., byl v roce 2019 zrealizován projekt Laserscan vodní elektrárny Hněvkovice a vodní elektrárny Kořensko. Tyto elektrárny se nachází v hrázích přehradních nádrží Hněvkovice a Kořensko na řece Vltavě. V elektrárně přehradní nádrže Hněvkovice jsou instalována dvě vertikálně umístěná soustrojí s Kaplanovými turbínami (2 × 4,8 MW).

Elektrárna Kořensko

Elektrárna Hněvkovice

V elektrárně přehradní nádrže Kořensko jsou instalována dvě horizontálně umístěná soustrojí s přímoproudých kolenových Kaplanových turbín (2 × 1,9 MW).

Na elektrárně Hněvkovice byl Laserscan realizován v době, kdy na jednom soustrojí probíhala generální oprava. Celé soustrojí bylo demontováno, a naskytla se tak jedinečná příležitost naskenovat stavební část, která je za provozu zcela nedostupná. Laserscan byl realizován za pomoci nového skeneru Leica RTC360, který umožňuje výrazně rychlejší pořízení skenu. Během skenovacích prací byla zachycena skoro celá technologie a stavební část vodní elektrárny Hněvkovice. Celkem bylo na této elektrárně provedeno 5 skenování (s celkovým počtem 173 stanovišť skeneru).

Na elektrárně Kořensko byly provedeny celkově 4 skenování (s celkovým počtem 85 stanovišť skeneru).

Tato data spolu s papírovou dokumentací tvořila podklad pro tvorbu názorných, rozebíratelných 3D modelů soustrojí kaplanových turbín ilustrovaných na obrázcích.

Zajímavá čísla